Frantz Fanon

Frantz Fanon
Narození	20. července 1925 Fort-de-France
Úmrtí	6. prosince 1961 (ve věku 36 let) Bethesda
Příčina úmrtí	leukemie
Místo pohřbení	Alžírsko
Povolání	spisovatel, filozof, psychiatr, esejista, sociolog a politik
Alma mater	Lyonská univerzita Univerzita Jeana Moulina Lyon III
Témata	Psychiatrie, postkolonialismus, poststrukturalismus, filozofie
Významná díla	Psanci této země L'An V de la révolution algérienne Černá kůže, bílé masky
Manžel(ka)	Josie Fanon
Děti	Mireille Fanon-Mendès-France
Vlivy	Karel Marx, Vladimir Lenin, Lev Trockij, Mao Ce-tung, Ho Či Min, négritude, Sigmund Freud, Jean-Paul Sartre, Aimé Césaire, Maurice Merleau-Ponty, Georg Wilhelm Friedrich Hegel, Jacques Lacan
Vliv na	Afropesimismus, Hortense Spillers, Edward Said, Ngũgĩ wa Thiong'o, Alí Šarí'atí, Steve Biko, Malcolm X, Che Guevara, Paul Freire, Huey P. Newton, Bobby Seale, Lewis Gordon, Gilles Deleuze, Félix Guattari
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frantz Omar Fanon (20. července 1925 Fort-de-France, Martinik, Francouzské Antily – 6. prosince 1961 Bethesda, Maryland, USA) byl martinický politický myslitel, psychiatr a marxista. Proslavil se zejména svými texty Černá kůže, bílé masky (1952) a Psanci této země (1961), v nichž shrnul důsledky kolonialismu a rasismu na mentalitu lidí. Zabýval se psychopatologickými dopady kolonialismu a lidskými, sociálními a kulturními dopady dekolonizace. Jeho práce se staly vlivnými v oblasti postkoloniálních studií, kritické teorie a marxismu.^[1] Jeho názory významně ovlivnily protikoloniální hnutí v polovině 20. století, především v Africe – Fanon sám byl panafrikanista.

Jako lékař a psychiatr Fanon podporoval Alžírsko ve válce za nezávislost na Francii a byl členem Alžírské fronty národního osvobození. Fanon je označován za „nejvlivnějšího antikoloniálního myslitele své doby.“^[2] Fanonův život a dílo již více než pět desetiletí inspirují národně osvobozenecká hnutí a další hnutí za svobodu v Palestině, na Srí Lance, v Jižní Africe a ve Spojených státech.^[3][4][5] Formuloval model komunitní psychologie, protože věřil, že mnoho pacientů s duševním onemocněním by se cítilo lépe, kdyby byli integrováni do svých rodin a komunit, namísto toho, aby byli léčeni v ústavní péči. Během svého působení v Saint-Alban-sur-Limagnole pod vedením Francoise Tosquellese a Jeana Ouryho pomohl založit obor institucionální psychoterapie.

Fanon ve svých pracích zdůrazňuje význam jazyka a diskurzu. Díky tomu mají interdisciplinární povahu, přesahují oblasti psychiatrie, politiky, sociologie, antropologie, lingvistiky a literatury.